Setkání Potterových a Weasleyových chlapců se Scorpiusem Malfoyem

15. ledna 2012 v 22:02 | Moony |  Jednorázovky
Čao lidi, jak snad všichni víte studuji internetové Hogwarts a nedávno jsem projížděla staré složky a našla v nich tuhle povídku, kterou jsem měla jako úkol v semináře :)) podle titulku poznáte o co půjde takže si to užijte a zanechte koment, dík moc Moony

Setkání Potterových a Weasleyových chlapců se Scorpiusem Malfoyem
Uběhlo dlouhých 19 let, kdy další Potter vstoupil na Bradavickou půdu. Byl krásný zářijový první den a na nástupišti 9 a ¾ bylo rušno. Všichni studenti se vraceli do svého druhého domova. Do Bradavic. Někteří už byli mazáci, někteří měli do kouzelnického vlaku nastoupit poprvé.
11 cti letý černovlasý kluk se držel madla u vozíku a nervózně se rozhlížel kolem. Vedle něj šel jeho otec, slavný Harry Potter. Kousek před nimi šla jeho matka Ginny s jeho malou sestřičkou Lily. Jeho starší bratr už byl někde se svými kamarády.
Když konečně našli jeho oblíbeného strejdu a tetu, malému Potterovi se rozzářily očička.
"Jé, ahoj teto Hermy a strejdo Rone."
"Ahoj Albusi, jak se máš? Už se těšíš?"
"Já? Jo a co Hugo?"
"Ten je celý vystrašený."
"Já popravdě taky. Co když se dostanu do Zmijozelu?"
"Albusi Severusi ale no tak. Už jsem ti to říkal mnohokrát. Pojmenovali jsme tě po dvou ředitelích z Bradavic. Byli to skvělí lidé a jeden z nich opravdu chodil do Zmijozelu, ale to přece nic neznamená. Když se tam dostaneš Zmijozelská kolej získá skvělého kluka. A víš co? Prozradím ti tajemství. Moudrý klobouk přihlídne k tomu, když ho poprosíš, že nechceš do Zmijozelu. U mě to tak fungovalo."
"Dobře tati, mám tě rád."
"Já tebe taky. Tak a běž už, nebo ti to ujede."
Albus Severus se usmál a utíkal za Hugem, který byl už ve vlaku. Věci si uložil do kupé, kde seděli a rozhlížel se kolem.
Než se vlak rozjel tak honem utíkal k oknu a mával svým rodičům. Ještě, když se rozjeli, mával jako o život. Vždyť poprvé v životě nebude se svými rodiči celé 4 měsíce. Domů se dostane až o Vánocích.
Když zajeli za první zatáčku a vlak nabíral na rychlosti, Albus s Hugem poznali nové přátelé, kteří byli taky tak nervózní jako oni. Začali si povídat, zajedli strach a cesta jim utíkala rychleji, než si mysleli.
Vlak byl asi v polovině své cesty, když do kupé, kde seděl Albus, Hugo a ostatní, otevřely dveře. Dovnitř nakoukl vysoký, hubený blonďák s chladnýma modrýma očima.
"Ahoj kluci, je tady volno?"
"Jo jasně, pojď dál a zaber místo. Jak se jmenuješ?" Zeptal se Albus.
"Jsem Scorpius Malfoy."
"Malfoy? Můj táta mi vyprávěl o tvém. Je to Draco Malfoy že?"
"Jo, ty budeš určitě malý Potter."
"Jo, jmenuju se Albus."
"Aha? A nevadí, že jsem tady. Táta mi vyprávěl, jak se mám držet jenom čistokrevných kouzelníků a hlavně nemluv s Potterem a já nevím co, ale já myslím, že každý člověk má svou cenu."
"A můj tatík zase, nebav se s Malfoyem. Tak to si možná budeme rozumět. Jo a mimochodem, tohle je Hugo Weasley." Ukázal Albus na zrzavého chlapce s pihami.
"Čau," řekl vesele, "co myslíš, půjdeš do Zmijozelu?"
"Já nevím, podle našich ano, ale nějak se mi tam nechce. Potom, co jsem slyšel do táty, tak potom fakt netoužím."
"Mě táta říká, že je jedno, v jaké koleji budu a že Moudrý klobouk prý přihlédne tomu, kam chceš. Já chci do Nebelvíru." Vyprávěl Albus.
Mladý Malfoy zapadl do party jako dílek do puzzle. Než dojeli do školy, znali své zájmy, své oblíbené chutě fazolek, kolik kdo má kouzelnických karet, jestli mají nebo nemají sourozence a na co se nejvíc těší ve škole.
Když vlak zastavil na nádraží v Prasinkách, kluci vylezli, přepravili se společně s Bradavickým šafářem Hagridem loďkami přes jezero a vstoupili na onu kouzelnou půdu.
Před Velkou síní je čekala profesorka, která se jim představila jako madame Prýtová, zástupce ředitelky Minervy McGonnagalové a společně s ní vešli do síně, kde je čekalo zařazování.
"Scorpius Malfoy."
"Zmijozel." Vykřikl klobouk po chvilce rozmyšlení. Scorpius vstal, mávl na Albuse a Huga a vydal se ke stolu Zmijozelské koleje.
"Hugo Weasley."
"Nebelvír."
"Albus Severus Potter."
"Zdravím tě, mladý Pottere. To zase nastanou časy. Nebelvír."
Albus pospíchal za Hugem, usadil se a po zařazování se dal do jídla.
Následující den měli Nebelvírští společně se Zmijozelskými hodinu Přeměňování a Albus, Hugo a Scorpius seděli spolu v lavici. Může se to zdát divné, ale mezi těmito se vytvořilo přátelství, které bylo opravdu pevné. Toto přátelství překonalo všechno. Nezáleželo na tom, že jeden je ve Zmijozelu a druhý zase v Nebelvíru. Roky nepřátelství skončily a pro Bradavice začala nová éra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Catherina Catherina | Web | 15. ledna 2012 v 22:15 | Reagovat

Ahoj, mrkni na muj web

2 Michelle Lilian Black Michelle Lilian Black | 16. ledna 2012 v 18:29 | Reagovat

Krááása. Nádhera. Moc se mi to líbí.
:-)
:)

3 Kristen Kristen | 16. ledna 2012 v 20:13 | Reagovat

Podarené :)

4 Baruzz Baruzz | Web | 17. ledna 2012 v 15:26 | Reagovat

To je fakt pěkné :) Už jsem si domýšlela, že to protáhneš a dáš A Scorpiuse do Nebelvíru, ale nakonec si to ukončila a je to v podstatě možná i podle pravdy :)

5 Tessa Tessa | 17. ledna 2012 v 20:34 | Reagovat

Jééé to mám ještě někde v kompu, když jsi to napsala a poslala mi to :D. Hej, ale za dnešek jsem tak přetažená (škola mi začala v 8 ráno a domů jsem šla v 7.30 večer),  že se mi už ani spát nechce :D. Tak jsem si to přečetla znova . A mám na to pořád stejný názor, jako jsem ti psala prvně - hezky napsané :), milé a hezká myšlenka o tom, jak by to mohlo být ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama