16.Příliš starý, chudý a hlavně NEBEZPEČNÝ!!!!!!

4. července 2008 v 20:23 | tessa |  Povídka "Boj o lásku"
" Ahoj"
" Ahoj"
" Zdá se mi to, nebo se mi snažíš vyhýbat?"
" Nevyhýbám se ti."
" Opravdu? A jak bys to tedy nazval?"
" Co myslíš?"
" Tak například, když vejdu do kuchyně okamžitě mizíš a ani nedopiješ kafe. Na porady codíš jako poslední, odcházíš jako první."
" To je hloupost. Jenom náhoda"
" Opravdu?"
" Naprosto"
" Takže Ti moje společnost nevadí?"
" NE" - trochu se mi při tom zlomil hlas - no jo Remus prostě nikdy neuměl lhát.
" Takže si spolu můžeme konečně normálně promluvit?" Nevšímala si Tonks změny v Remově tónu, i když si ho byla moc dobře vědoma.
¨" Vždyť už spolu mluvíme"
" Myslím někde kde budeme sami a o jednom určitém tématu"
" O kterém tématu chceš tak nutně mluvit o samotě?"
" To ty moc dobře víš. Ve vzduchu visí jenom to jedno téma a musíme ho vyřešit, jinak z toho oba skončíme u Munga."
" Tak to máš pravdu. Musíme si promluvit."
" Kdy a kde?"
" Co? Jo no teď bude úplněk….."
" Já vím je za dva dny…"
" No tak co za týden?"
" Nebudeš ještě moc slabý?"
" NE dobrý. Za týden, ale kde?"
" Co u tebe? Tam budeme mít nejvíce klidu"
" No…. No to…. To mě nenapadlo….. jseš si jistá, že je to….. no no tak dobře. U mě."
" Perfektní. Tam nás určitě nikdo nebude rušit. Takže příští týden u tebe. Budu se moc těšit. Zatím pa."
" Jo to já taky, ahoj"


Měl z toho všeho hrozně zvláštní pocit. Proč se chtěla sejít až tak v soukromí? Proč u něj? Proč je vlastně tak nervózní? Vždyť jenom ukončí to co ještě nemělo ani šanci začít - ano, kvůli němu,ale on nemá na vybranou. Musí to udělat - i když mu to zlomí srdce. MILUJE JI. Miluje ji celým svým srdcem, tak jak nikdy nikoho jiného nemiloval. A právě proto to musí udělat. Je mladá, brzy na něj zapomene. Najde si někoho jiného a na starého, chudého vlkodlaka už si ani nevzpomene. Ano tak to bude nejlepší.

" Nazdárek Moony, co tak sklesle?" Uvítal svého přítele Sirius když viděla jak nešťastně se tváří
" Zítra mám tu schůzku s Tonks"
" No a? Máš doma harém?"
" Haha, mohl by sis aspoň na chvíli přestat dělat ze všeho srandu?"
" No promiň,ale tenhle ten postoj je k smíchu."
" Jak k smíchu? Já prostě nemám jinou možnost."
" Máš, jenom si jí nechceš připustit.Chce tě krásná, mladá a milá holka, které tvůj malý chlupatý problém nevadí a co ty uděláš? Chceš se jí vzdát… To prostě k smíchu je. Protože kdybych se nesmál tak bych musel brečet, nebo tě přizabít."
" Ty to nechápeš…."
" Chápu to moc dobře. A kdyby tady teď byli Lily s Jamesem, řekli by ti to samý."
" Oni by to pochopili."
" Stejně jako na škole? Pamatuješ jak ti Lily namíchala nápoj opravdových citů? A James tě na rande přímo dotáhl za hábit? Tak mi teď prosím neříkej, že by tě pochopili."
" Jo a dopadlo to špatně."
" Sakra Moony. Jane je mrtvá. Už s tím nic nenaděláš."
" Je mrtvá mojí vinou."
" NE zabil ji Voldemort ne ty. Ty jsi ji nenutil aby se stala bystrozorkou. Nenutil jsi ji aby vstoupila do řádu. Ona sama tam chtěla. Chtěla bojovat. A zemřela v boji. Zemřela v boji za lepší svět. Stejně jako James a Lily."
" Jo já vím, ale….."
" Jsi sobec"
" COŽE???"
" Ty Doru neodmítáš proto, že jsi vlkodlak,a le proto, že je tak hrozně podobná Elizabeth."
" To není pravda."
" NE tak proč ji nechceš?"
" Protože k ní cítím to co jsem nikdy k nikomu necítil. Ani k Elizabeth. A to mě trochu dělí. Eli zabil Šedohřbet, protože jsem se k nim nepřidal. A já nechci, aby někdo koho tak strašně miluji byl v nebezpečí kvůli tomu co jsem zač."
" Remusi, ale to přece….."
" Ne Siriusi. Já se jí musím vzdát. Každý v mé blízkosti je v nebezpečí. Já ji musím ochránit - a to nejmenší co pro ni můžu udělat bude, když si jí budu držet do těla."
" Mno dělej jak myslíš. Sice s tvým postojem nesouhlasím, nebudu tě už přemlouvat. Ale obávám se, že s Dorou to tak jednoduché mít nebudeš."
" Ona to pochopí."
" Tím bych si nebyl atak jist, být tebou Reme"


" Proč jsem sakra tak nervózní?… Co by se mohlo asi tak stát?… Uklidni se Tonks. Hezky dýchej….. Fajn, teď se půjdu připravit….. U Merlina, ale co si vezmu na sebe????… Spíš něco sexy? Nebo spíš něco neutrálního???… Sakra co mám vlastně v šatníku???"
Vlezla do šatníku a začala vyhazovat všechny věci co v něm měla. Začala kombinovat. Vždy si něco oblékla - zhodnotila se v zrcadla - zamítla - a svlékla to. Tak to šlo dobré dvě hodiny, když si uvědomila, že už nemá čas.
" SAKRA. No nic, černá minisukně a červený top (bez ramínek) nic nezkazí….
No vypadá to dost vyzývavě. To si na sebe nemůžu vzít…. Co si o mě pomyslí. ….Ale ten top vypadá hezky…. No tak si k němu nevezmu sukni - stejně ji nesnáším,ale ty černé kalhoty….. perfektní.. ….Teda takhle šílet kvůli chlapa??? …Co to se mnou je?…
…Proč se tak blbě ptám, když stejně vím co to je…. Jsem prostě zamilovaná…. Takhle jsem nikdy nikoho nemilovala…. Milovala jsem vlastně někdy někoho, nebo je tohle poprvé?… Ať je to jak chce, za chvíli už s ním budu a všechno mu řeknu…. Doufám, že to dobře dopadne. …Ale co když mě nebude chtít?….U Merlina co potom budu dělat?… Co když mě on nemiluje?…. Ale Sirius přece říkal…. Sirius toho nakecá….. co když mě Remus nemiluje????
Ne, určitě mě miluje., Ten polibek o Vánocích…. Nepolíbil by mě takhle, kdyby mě nemiloval….. ale co když….. NE dost. Už musím jít.

Nervózně přecházel po pokoji. Sem- tam sem - tam. Jeho rozhodnost byla tem tam. Toužil být s ní. Toužil znovu milovat. Toužil být znovu milován. Každý večer se k někomu vracet, každé ráno se vedle někoho probouzet. Toužil konečně nesnídat sám. Toužil po tom, aby ten někdo byla ona.Toužil aby spolu mohli žít. Normálně žít. Ano to je ono, to po čem touží po životě bez strachu z nadcházejícího úplňku. Jeho obavy a rozhodnutí zase vyplavaly na povrch. Musí jí to vysvětlit. Ona to pochopí. Pochopí, že pro ni bude nejlepší když na něj zapomene. Ona je mladá, krásná. Určitě si někoho najde. Bude s ním šťastná a založí rodinu. Všechno tohle mu je odepřeno už od jeho sedmi let. Od té noci, kdy se potkal s Šedohřbetem v lese. Tehdy byl zapsán jeho osud - SAMOTA. On nemůže milovat. Láska je mu zakázaná.

Slyšel slabé zaklepání na dveře.
" JE tady. Tak Reme. Nenech se zlomit. JE to jenom pro její dobro. Na tobě nezáleží, jasný?" přesvědčoval sám sebe, když mířil k hlavním dveřím.
Stál ve dveřích v šoku. Stála před ním a byla tak nádherná. Zatajil se mu dech. Nevěděl co má dělat.
" Ahoj, Reme, pustím mě dále, nebo budeme mezi dveřmi?"
" Já- pro…. Om- omlouvám se. Úplně jsi mi vyrazila dech. Dáme si večeři?"
" Ano ráda."
" Vypadáš kouzelně" No tak Reme, drž se plánu. Nedívej se na ni ta. NE nedívej se do toho výstřihu. Ještě jeden pohled směrem k ložnici a bacím tě. NE nedívej se tam NE NE NÉÉÉÉÉÉÉ.
" Reme, stalo se něco?"
" Ne,promiň, dáš si ještě víno?"
" Ehm, děkuji,ale ne."
" Dobře, a nebude ti vadit, když si já ještě skleničku dám?"
" Vůbec ne, proto jsem ho přinesla."
Proč se tak krásně usmívá? Ona mě chce zabít? To není zas tak špatný nápad. Dostanu z ní infarkt a už nebudu muset nic řešit……. Lupine, proč jsi se musel zamilovat zrovna do týhle nádherný holky, která je tak úžasná? Milá, a vůbec jí nevadí co jsi zač?
" Není ti zima?"
" Ne děkuji, tady u krbu je krásně teplo."
No až moc. To si nemohla vzít rolák? Ta červená ji tak hrozně sluší, a ještě když má holé tělo u Merlina já se zblázním.
" Reme já bych s tebou chtěla mluvit…."
" Ano, Doro, za ty Vánoce moc se ti omlouvám. Nechal jsem se unést alkoholem. Můžeš na to zapomenout?"
" NE"
" COŽE" znělo to až moc vyděšeně.
" Reme, já na ten polibek o Vánocích nechci zapomenout stejně jako nechci zapomenout na tvou návštěvu u Munga."
" U Munga? Já myslel, že jsi mimo…."
" Držel jsi mě za ruku a říkal, že mě máš rád…"
" Doro já…" zlomil se mu hlas.
" Nemluv, teď ne."
Přibližovala se k němu a prst mu položila na rty na znamení aby mlčel. Posadila se mu do klína a s pohledem upřeným do jeho očí ho objala jednou rukou a druhou mu zajela do vlasů.
Chtěl nějak zakročit, ale ztratil se v jejím pohledu. Byl úplně mimo. V jiném světě. Nebyl schopný myslet, natož nějak zakročit.
Přibližovala svou hlavu k jeho až cítil její dech na své tváři. Projela jím elektřina. Jak moc ji chtěl. Jejich rty je jemně dotkly. Byl to dlouhý, jemný polibek, který po chvíli prohloubili. Nevnímali nic jiného než tlukot svých srdcí, které sem tam přehlušilo praskání v hořícím krbu.
" Chlape neblbni. Musíš to ukončit. Teď hned. Dokud je ještě čas. - Neblbni ty magore. Přece nenecháš odejít tak krásnou holku, zrovna teď. Jsi tak blízko. To nemůžeš!" - v hlavě se hádaly jeho dvě půlky a on jako by nebyl schopný nic udělat. Najednou si uvědomil, že mu Dora rozepíná košili - další vlna elektřiny po celém těle, která tentokrát projela až konečky jeho prstů. Pomalu ji hladil po holých zádech a cítil jak se vzrušením zatřásla.
Bojoval sám se sebou. V hlavě se dobojovalo - nemohl ji ublížit. Jí ne. Miloval ji tak strašně, že nemohl dopustit, aby žila v takových podmínkách. Nabral veškerou sílu, která mu ještě zbývala a odstrčil ji od sebe.
" Co se děje?"
" Doro tohle nemůžeme."
" Co to povídáš? Proč bychom nemohli? Remusi já tě miluji a chci být s tebou."
" Já tě taky miluji a právě proto tě teď musím nechat jít."
" Cože? Tak tomu už vůbec nerozumím. Miluješ mě, ale nechceš mě?"
" Jsem vlkodlak Doro. Pro mě je láska zakázaná."
! To jsou kecy a ty to víš moc dobře."
" Prosím. Najdeš si někoho jiného, někoho kdo bude lepší než jsem já."
" Ale já nechci nikoho jiného. Chci tebe. Copak to nechápeš?"
" To ty na neštěstí nechápeš mě. Jsem pro tebe příliš starý, chudý a hlavně nebezpečný."
" Ale no tak. Nejsi vůbec starý, na penězích mi nikdy nezáleželo a nejsi nebezpečný víc, než jakýkoliv den v mé práci. "
" Nemůžu ti takhle zničit život. Nevíš co to obnáší být s vlkodlakem."
" Ale já…."
" NE, dost." Tentokrát umlčel Remus Doru,ale bohužel ne tak sladce jako před chvílí ona jeho.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama