15.Vánoce

4. července 2008 v 20:21 | tessa |  Povídka "Boj o lásku"
Ač to ze začátku s Arthurem vypadalo jakkoli špatně dostával se ze svých zranění velice dobře a v poměrně krátké době. Všichni členové Weasleyovic rodinky teď bydleli u Siriuse aby to měli k otci do nemocnice co nejblíže a on byl za to vděčný. Nemusel být sám. Všem se postupem času a hlavně s přibývajícími zprávami o Arthurovi zlepšovala nálada, jenom Harry stále vypadal jako hromádka neštěstí a všem se snažil vyhýbat. Asi mu bylo nepříjemné jak mu všichni stále děkovali za záchranu Arthurova života.

Vánoce se neúprosně blížily. Hodně členů řádu, kteří něměli vlastní rodinu se je rozhodli strávit na hlavním štábu. Tonks chtěla být původně s rodiči, ale ti se na poslední chvíli rozhodli, že je jim v Anglii zima a tak si udělali Vánoční dovolenou v Africe. A tak se Tonks rozhodla svátky strávit s přáteli na Grimmauldově náměstí. K ohromnému štěstí všech se k nim na Vánoce dokonce přidal i sám Arthur, který do lékouzelníků hučel tak dlouho a nemilosrdně, že ho radši na Vánoce pustili domů.
" No Doro co to u Merlina táhneš za balíky?"
" No co by Siriusi, to jsou věci pod stromeček"
"A ty máš dárek pro všechny v Londýně?"
" Ne, jenom pro ty v tomhle domě."
" A pro mě taky"
" Nestarej se, nebo nic nedostaneš."

" Mami, kdy dorazí Tonks?"
" Nevím Ginny, ale myslím, že to zjistíš až uslyšíš hroznou ránu z předsíně."
" No Molly, ty se nezdáš. To byl dost povedený vtip, ale obávám se, že Ti dneska moc nevyšel - ku podivu jsem sebou Trollí nohu nepřibrala."
" O-o-omlouvám se" vykoktala ze sebe Molly, když zjistila, že Tonks už sedí u stolu
" To nic, vždyť je to pravda, ne??? Většinou to je moje poznávací znamení" usmívala s mile dívka s růžovými vlasy a muže sedícího naproti ní polívala horkost.
" Jé mami pod stromečkem už je plno dárků, že můžem zjistit pro koho jsou a co v nich je???" zajímal se Fred, který právě vtrhl do místnosti.
" To být tebou nedělám. Použila jsem na ně až do večera ochranné kouzlo…." Informovala ho stále usmívající se Tonks.
" TY jsou od tebe?"
" Jo"
" No to je super"
" Molly, nemohu ti nějak pomoct.Nebaví mě jenom sedět na židli a pozorovat tě, jak pracuješ."
" To je dobrý, už to skoro mám, ale můžeš zajít pro cukroví?"
" No jasně, hned jsem zpět."

Ve spíži se otřesně lekla Krátury a velký křišťálový talíř upustila na podlahu.
" Hmmm, ještě, že jsem čarodějka - REPATO-" a talíř byl zase celý. Naskládala na něj různé druhy cukroví a vrátila se opět do kuchyně, kde už byli skoro všichni a dokonce i Harry už měl dobrou náladu - že by Sirius zapůsobil jako výchovný element? Celé dopoledne spolu byli zalezlí v pokoji a o něčem diskutovali.

Po večeři pronesl Arthur přípitek ve smyslu, že je rád, že je tady se všemi, a je všechny považuje za členy své rodiny. Všechny to moc dojalo. Usedli ke stromečku a každý si mohl rozbalit jeden dárek.

" Tohle mělo původně patřit tvojí mámě - měl to být můj svatební dar pro ní, ale jaksika jsem tam nemohl, díky detajlu, že tvůj otec je mudla, a tak to zůstalo v úschově u mě. A teď je to tvoje" podával Sirius Tonks malou krabičku. Otevřela to a do očí ji vyhrkly slzy.
" Tohle, Siriusi, to je nádhera." Vydechla. V krabičce byl krásný řetízek s rudými kamínky. Byl velmi jemný a přitom kouzelný.

Nálada byla perfektní. Omladina odešla spát někdy před desátou a dospělí to trochu přehnali s ohnivou whisky. Když se Tonks rozhodla svalit své,unavené tělo do postele nevšimla si, že Remus vstal ve stejný okamžik a vrazili do sebe.
" Promiň já nechtěla" špitla skoro neslyšně."
" To nic, můžu za to já."
" Ne to je moje vina, měla jsem dát pozor."

" Hmmm vy dva nerad ruším, ale mohli byste se podívat nad sebe?" uchechtl se Sirius.
" Co? Proč?" nechápal Remus, ale zvedl oči ke stropu.
" Jmelí….."
" Jo, jo, a tradice praví, že když dva stojí pod jmelím tak se musí políbit." Vítězně se usmál Siri.
Remus se rozhlédl po místnosti. Těch pár zbývajících lidí bylo tak namol, že si stejně ráno nemohli nic pamatovat. Sklopil zrak na dívku, která byla v těsné blízkosti.
" Má tak nádherný oči"
" Jestli mě nepolíbí tak ho asi zabiju"

Jemně ji objal a s pohledem upřeným do jejích očí se k ní pomalu přibližovat. Tonks cítila zvláštní, příjemné šimrání v žaludku - KONEČNĚ - políbí ji. Znovu a poprvé od události v kuchyni. A opravdu. Konečně zase cítila jak se jeho rty dotkly jemně těch jejích. Líbali se dlouho. Polibek prohloubili a úplně přestali vnímat své okolí. Až do chvíle, než si uvědomili, že místost poněkud ožila. Všichni začali tleskat a pískat když i uvědomili co se mezi nima děje. Okamžitě se od sebe odtrhli.
" No co, tradice je tradice" zkusil to nesměle objasnit Remus.
Tonks pohlédla na Siria a postřehla jak nenápadným pohybem odstranil jmelí nad jejich hlavami. No jasně. Ona věděla, že tady něco nesedí. V tomhle domě žádné jmelí nebylo. Teda Siri díky. Proč ji tohle nenapadlo???

Ráno vstala mezi posledními. Probudila se brzy, ale nechtělo se jí dolů. Bylo jí krásně. Stále na svých rtech cítila ty Remusovy. Když scházela po schodech do kuchyně přepadla ji myšlenka, co když si někdo bude pamatovat co se včera stalo?? Jak bude reagovat? Jak reagoval Remus? Uklidnila se až když vešla do kuchyně a nikdo nic nepoznamenal - což určitě znamenalo, že si nikdo nic nepamatuje.
Po snídani se přesunuli opět ke stromečku a začali rozbalovat zbylé dárky.
"Díky" naklonila se Tonks k Siriusovi.
" Za co? Za ten řetízek jsi poděkovala už včera." Dělal nechápavého
" Myslím, za to jmelí."
" A sakra, myslel jsem, že si toho nikdo nevšimne."
" No kdyby si toho všiml Remus, tak máš možná problém, ale mě se nemusíš bát. I když ně trochu štve, že jsem na to nepřišla sama…."
" To víš láska je slepá a taky ochabuje mysl."
" Díky za povzbuzení."
" Nemáš za co. Ale doufám, že tohle už toho mezka probere…"
" NO tak to nevím, ale slibuji, že to co nejdříve zjistím."
" To bych ti radil"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama